Visutá lanová dráha
Skalnaté Pleso - Lomnický štít

Již od počátku bylo jasné, že lanová dráha bude muset být provozována jako dvojúseková, protože její celková délka přesahující 6 kilometrů nebyla tehdejšími technologiemi zvládnutelná. Horní úsek ze Skalnatého Plesa byl plánován pro jedinou kyvadlově jezdící kabinu. K rozhodnutí o stavbě lanovky došlo v roce 1934, výstavba vrcholového úseku byla zahájena v létě 1936. Díky nepříznivým klimatickým podmínkám pokračovala jen velmi pomalu, a likvidace československého státu znamenala zastavení stavby.

Po rozdělení Československa se vlastníkem lanovky stal slovenský stát, který dostavěl i druhý úsek, dokončený 22. října 1940. Skvrnou na impozantnosti celého díla - celý úsek byl plánován bez jediného podpůrného sloupu - se stala nutnost zřízení jedné podpěry těsně před vrcholem, neboť se zjistilo, že kabina lanovky se zde může při souhře nepříznivých okolností dotknout skalního masivu. Od 1. července 1946 pak se dráha stala majetkem ČSD, které měly podle vládního rozhodnutí provozovat veškeré lanové dráhy v Československu. Generální rekonstrukce horního úseku proběhla v roce 1975, přesto technický stav lanovky upadal.

V roce 1984 došlo k potvrzení nutnosti celkové modernizace lanové dráhy. Bohužel nejprve došlo k rekonstrukci druhého (tedy tohoto), provozně nenahraditelného, úseku, kde byla stavba ukončena v roce 1989. Návštěvníky dopravuje na vrchol Lomnického štítu patnáctimístná kabinka. S ohledem na změněné společenské poměry a obecný nedostatek financí již nedošlo k modernizaci prvního úseku z Tatranské Lomnice na Skalnaté Pleso. Provoz této části byl pro celkovou zchátralost zastaven.

Dovolme si jen drobnou spekulaci... Kdyby došlo nejprve na rekonstrukci prvního úseku mezi Tatranskou Lomnicí a Skalnatým Plesem, peníze na modernizaci druhého, nenahraditelného, úseku by se jistě našly i v nových společenských poměrech. Vždyť přijít o tržby od výhleduchtivých návštěvníků Lomnického štítu by chtěl jen málokterý podnikatel...