Pohlednice Pražských tramvají...
...od Přísečnické dráhy

Vyskytlo se také několik projektů, které plánovaly prodloužení trati přes Přísečnici (zaniklá česká osada v Krušných horách, která musela ustoupit stavbě Přísečnické vodní nádrže) do Výsluní. Hlavním cílem těchto plánů bylo usnadnění přepravy uhlí z Čech do Saska. Po první světové válce však potřeba dovozu českého uhlí značně poklesla a žádný z těchto návrhů se nedočkal realizace.

Damoklův meč se nad osudem tratě vznášel již od poloviny šedesátých let 20. století. Naštěstí místní továrna na výrobu lednic byla hlavním zadavatelem nákladní přepravy a úzké horské silnice neumožňovaly náhradu silniční dopravou. To život dráhy značně prodloužilo. Na jaře 1982 byla kvůli špatnému stavu trati zastavena nákladní doprava mezi Steinbachem a Jöhstadtem.

Dne 13. ledna 1984 se svezli poslední cestující mezi stanicemi Niederschmiedeberg a Jöhstadt a zastavení osobní dopravy ve zbývajícím úseku Wolkenstein – Niederschmiedeberg následovalo od 30. září 1984. Následně se státní orgány NDR rozhodly trať zlikvidovat. Přísečnická dráha se tak stala poslední tratí likvidovanou tratí, demontáž byla dokončena v létě 1989. Trať byla téměř kompletně snesena, rozebrány byly dvě třetiny mostů. Aby byly jakékoliv snahy o případnou obnovu znemožněny, v Jöhstadtu v místě někdejšího kolejiště vyrostl obytný blok.

Po změně politických poměrů po roce 1989 znovu skupina příznivců oživuje sen o provozování dráhy. V roce 1990 vzniká Zájmové sdružení Přísečnická dráha, jehož členové začínají nejprve s opravou ruiny železniční výtopny v Jöhstadtu. Pomalými krůčky startuje znovuvýstavba drážního tělesa z Jöhsdtadtu. V dubnu 1992 je tak položeno prvních 180 metrů kolejí, v roce 2000 je dokončena obnova až do stanice Steinbach, čímž dosáhla délka tratě 8 km z původních 24,38 km. V roce 2015 bylo rozšířeno kolejiště stanice Jöhstadt, které nyní „obtéká“ zmíněný blok obytných domů.

Vozový park